Найти книгу: "More Stitu "

V MORI STITU (CARODEJUV PRSTEN – kniha c. 10) se Gwendolyn a Thorovi za mocnych znameni narodi dite. S novorozenym synem se Gwenin i Thoruv zivot meni jednou provzdy a spolu s nim i osud celeho Prstenu. Thor nema na vyber a musi se vydat hledat svou matku. Opusti tedy svou zenu i dite a vyrazi na dalsi cestu, na ktere opet bude zaviset osud celeho Prstenu. Nez vyrazi, prozije spolecne s Gwendolyn nejvelkolepejsi svatbu v dejinach rodu MacGilu, a take zacne s budovanim nove Legie. Jeho trenink s Argonem se prohlubuje a nakonec se mu dostane cti, o ktere cely zivot jenom tajne snil – je pasovan na rytire a prijat do rad nejskvelejsiho radu Stribrnych. Gwendolyn se vzpamatovava z narozeni syna, odchodu manzela i smrti sve matky. Cely Prsten se znovu hotovi ke kralovskemu pohrbu. Mezi Gwendolyn a Luandou tam dojde k definitivni rozmisce, ktera v budoucnu prinese katastrofalni nasledky. Argonovo proroctvi neustale zni v Gwenine mysli, a ona si je stale vedoma primeho nebezpeci, jez Prstenu hrozi. To ji pobizi pokracovat ve svych planech na zachranu svych lidi v pripade, ze se ta katastrofa stane skutecnosti. Erec obdrzi zpravy o nemoci sveho otce a je povolan zpatky na domovsky hrad na Jiznich ostrovech. Alistair se k nemu na jeho ceste prida. Nadale pokracuji v planech spolecne svatby. Kendrick hleda svou davno ztracenou matku a je sokovan tim, co objevi. Elden a O’Connor se vrati do svych rodnych vesnic a zjistuji, ze veci uz nejsou takove, jake si je pamatovali. Conven mezitim ve smutku za ztraceneho bratra stale vice propada temnote. Steffen necekane potkava lasku, zatimco Sandara prekvapi Kendricka tim, ze opusti Prsten a vrati se zpatky do Imperia. Reece se, sobe navzdory, zamiluje do sve sestrenice. Kdyz na to prijdou Tirovi synove a jeji bratri, rozpohybuji velke zradcovske spiknuti. Matus a Srog se snazi udrzet Horejsi ostrovy na uzde, ale kdyz potom Selese odhali celou aferu tesne predtim, nez dojde ke svatbe, hrozi, ze kvuli Reecovym skrytym vasnim vypukne na Horejsich ostrovech valka. McCloudska strana Prstenu je rovnez velmi nestabilni a i tam nasledkem Bronsonovy slabe vlady a Luandinych bezohlednych zasahu hrozi rozpoutani obcanske valky. S Prstenem na pokraji dalsiho valecneho dramatu objevuje Romulus v Imperiu novou formu magie, ktera by mozna mohla znicit Stit jednou provzdy. Uzavre smlouvu s temnymi silami a ziska tak moc, kterou ani Argon nedokaze zastavit. Dostava se tak na jistou cestu ke zniceni nenavideneho Prstenu. Diky promyslenemu budovani fantasy sveta a charakteristikam postav je MORE STITU epickym pribehem o pratelstvi a lasce, rivalite a spolupraci, o rytirich a dracich, intrikach a politickych machinacich, o dospivani, o zlomenych srdcich, o podvodu, ambicich a zrade. To vse je zasazeno do dukladne promysleneho fiktivniho fantasy sveta. Je to pribeh o cti a odvaze, o osudu a predurceni, a take o magii. Je to fantasy, jez nas privede do sveta, na ktery uz potom nikdy nezapomeneme, a ktere oslovi ctenare obou pohlavi a kazdeho veku.

Полный вариант заголовка: «Sermo de fine scopoque prudentissimarum constitutionum, quas piissima augustissimaque domina imperatrix, Catharina Alexiewna, autocrator totius Rossiae condidit in lucemque edidit, dirigendi gratia administrandique, quot quot sunt in Imperio Rossiaco, praefecturas, habitus ea occasione, cum in urbe Jaroslavia aperiretur nova, juxta praescriptam constitutionum formam, praefectura, in primaria eiusdem urbis ecclesia, memoriae... dei Matris sacra, sanctissimae ac rem ecclesiasticam moderantis Synodi socio comiteque, Samuele archiepiscopo Rostoviensi et Jaroslaviensi anno 1777 Decembris 4 die, e Rossica lingua in Latinam conversus, editus typis sanctissimae Synodi patria lingua Petropoli, Latine vero impressus».

Полный вариант заголовка: «Vie du general Desaix, suivie de l'Eloge funebre qui a ete prononce dans les seances d'Institution oratoire, des 24 pluviose, 5 et 10 ventose an 9, rue de Clichi, hotel de Brancas; Par Simien Despreaux, professeur de belles-lettres».

Полный вариант заголовка: «The constitution of England, or An account of the English government, in which it is compared both with the republican form of government, and the other monarchies in Europe / By J. L. De Lolme».

Полный вариант заголовка: «A reply to two pamphlets, entitled „Illustrations of the Portuguese question, by a Portuguese lawyer,“ and „The last days of the Portuguese Constitution, by Lord Porchester“ / by an Engl. civilian».

Полный вариант заголовка: «Instituts politiques et militaires de Tamerlan, proprement appelle Timour / ecrits par lui-meme en Mogol, & traduits en Francois, sur la version Persane d'Abou-Taleb-Al-Hosseini, avec la vie de ce conquerant, d'apres les meilleurs auteurs Orientaux, des notes, & des tables historique, geographique, &c. par L. Langles».